Zubní chirurgie a implantologie: rozdíly mezi sterilním a čistým prostředím

V zubních ordinacích mají oba způsoby přípravy pracovního prostředí, tedy sterilního a čistého, některé společné prvky, ale také podstatné rozdíly, které jsou rozhodující pro úspěch zákroků a bezpečnost pacienta. Pokud se v každodenní praxi skutečně pracuje v „čistém“ prostředí, je vytvoření „sterilního“ prostředí standardem přijatým speciálně pro zákroky v zubní chirurgii, aby se zajistila maximální ochrana pacienta, chirurgického týmu a zubního lékaře, jakož i úspěšný výsledek zákroku.

Cílem obou pracovních podmínek je zabránit křížové kontaminaci a šíření škodlivých bakterií, je však třeba zdůraznit některé klíčové rozdíly:

• Ve „sterilních“ pracovních podmínkách se používá aseptický postup, který má zabránit vnesení patogenů do sterilního prostředí. Vyžaduje předběžnou přípravu a další opatření a to jak před, tak i během úkonů chirurgické implantace. Hlavními aspekty tohoto postupu jsou: hygiena rukou, používání osobních ochranných prostředků, čištění a dezinfekce povrchů a sterilizace nástrojů. Zahrnuje také použití sterilních bariér, jako jsou pláště, roušky, rukavice a masky, které vytvářejí překážku mezi operačním místem a případnými zdroji kontaminace. Vytvoření sterilního prostředí je obzvláště důležité v chirurgii zubních implantátů, jehož cílem snížit možnost kontaminace implantátu nebo kostního štěpu při zavádění (Truant, 2018).
• V „čistých“ pracovních podmínkách se snažíme zabránit křížové kontaminaci a snížit počet mikroorganismů v prostředí. Proto to zahrnuje používání rukavic, roušek, pláten a nesterilních překážek (Truant, 2018). Čistý postup se nedoporučuje pro chirurgické zákroky, jako je zavádění enoseálních implantátů (Veitz-Keenan a kol., 2018).

Provádění chirurgických zákroků, zejména implantologických, v nesterilním prostředí může vést k různým komplikacím, včetně:

1. Zvýšeného rizika infekce (Hanif a kol., 2017): bez použití sterilních roušek a plášťů existuje zvýšené riziko křížové kontaminace z oděvu pacienta, oděvu zdravotníka a okolního prostředí. To může vést ke zvýšenému riziku infekce, což může způsobit komplikace v procesu hojení a úspěšnosti zákroku. Sterilní pracovní prostředí navíc snižuje používání antibiotik v pooperačním průběhu, a tím omezuje riziko nežádoucích reakcí na léky a vzniku bakteriální rezistence (Sancho-Puchades a kol., 2009).

2. Zhoršení kostní integrace: v případě infekce může dojít k ohrožení kostní integrace a tím k selhání zavedení implantátu (Dhaliwal a kol., 2020; Camps-Font, 2018). Studie publikovaná v časopise British Dental Journal (Scharf a Tarnow, 1993) zjistila, že selhání v rámci stomatologické implantologie je často způsobeno infekcemi a dalšími komplikacemi v důsledku nesterilních postupů.

3. Snížené míry přežití implantátů (Scharf, 1993): studie prokázaly, že implantáty zavedené ve sterilních podmínkách mají vyšší míru úspěšnosti než implantáty zavedené v nesterilních podmínkách. Studie zveřejněná v časopise Journal of Periodontology zjistila, že míra úspěšnosti implantátů zavedených ve sterilních podmínkách je 98,9 %, zatímco implantáty zavedené v čistých podmínkách mají 95,1% míru úspěšnosti.

Udržování sterilního prostředí během dentální implantologie je nezbytné pro předcházení infekcím a zajištění úspěchu zákroku; operace ve sterilním prostředí však vyžaduje maximální péči a je snadné dopustit se chyb nebo nepřesností, které celý zákrok zmaří. Zde jsou uvedeny některé z nejčastějších chyb (Hopper a kol., 2010):

1. Příprava a otevření sterilního prostředí: proces přípravy a otevření sterilního prostředí může být náročný a může dojít k chybám. To může zahrnovat kontakt s nesterilními povrchy, jako je podlaha nebo nesterilní vybavení, nebo nedostatečné zakrytí pacienta. Tyto chyby mohou vést ke kontaminaci chirurgického pracoviště.

2. Mytí a zakrytí: mytí a zakrytí jsou základními kroky při udržování sterilního prostředí, ale i v této fázi může dojít k chybám. Může jít například o nedostatečné omytí nebo nesprávné nasazení pláště nebo kontakt s nesterilními povrchy během praní nebo nasazování pláště. Tyto chyby mohou vést ke kontaminaci chirurgického pracoviště.

3. Logistika: pohyb a přítomnost na operačním sále mohou vést ke kontaminaci operačního místa. Může jít o zdravotnické pracovníky, kteří vstupují do místnosti a odcházejí z ní, nebo o nesterilní personál, který do místnosti vstupuje. Je důležité minimalizovat pohyb a zbytečnou přítomnost na operačním sále, aby se snížilo riziko kontaminace.

4. Příprava pacienta: příprava pacienta je základním aspektem udržování prostředí ve sterilním stavu, ale i zde může dojít k chybám. Sem může patřit nedostatečné vyčištění a dezinfekce operačního místa nebo nedostatečné zakrytí pacienta. Tyto chyby mohou vést ke kontaminaci chirurgického pracoviště.

Závěrem lze říci, že během zákroků zubní chirurgie může dojít k přerušení sterilních postupů. Je důležité znát nejčastější chyby a jejich důsledky, abychom jim předcházeli, a minimalizovali tak riziko kontaminace a infekce (Simko, 2012).

Annibali S, Ripari M, LA Monaca G, Tonoli F, Cristalli MP. Local complications in dental implant surgery: prevention and treatment. Oral Implantol (Rome). 2008 Apr;1(1):21-33. Epub 2008 Jun 16. PMID: 23285333; PMCID: PMC3476500.

Camps-Font O, Martín-Fatás P, Clé-Ovejero A, Figueiredo R, Gay-Escoda C, Valmaseda-Castellón E. Postoperative infections after dental implant placement: Variables associated with increased risk of failure. J Periodontol. 2018 Oct;89(10):1165-1173. doi: 10.1002/JPER.18-0024. Epub 2018 Sep 2. PMID: 29797721.

Chen A. Sterilized Aseptic Versus Sterilized Clean Field for Dental Implant Placement – Randomized Clinical Control Trial for Non-inferiority Comparison. 2023. https://clinicaltrials.gov/ct2/show/NCT01970826

Dhaliwal, J.S., David, S.R.N., Zulhilmi, N.R. et al. Contamination of titanium dental implants: a narrative review. SN Appl. Sci. 2, 1011. 2020.

Hanif A, Qureshi S, Sheikh Z, Rashid H. Complications in implant dentistry. Eur J Dent. 2017 Jan-Mar;11(1):135-140. doi: 10.4103/ejd.ejd_340_16. PMID: 28435381; PMCID: PMC5379828.

Hopper, W.R. and Moss, R. Common Breaks in Sterile Technique: Clinical Perspectives and Perioperative Implications. AORN Journal, 91: 350-367. 2010.

Roark J. “Guidelines for Maintaining the Sterile Field,” Infection Control Today 7(8) (August 2003) 14-16. 2003.

Sancho-Puchades M, Herráez-Vilas JM, Berini-Aytés L, Gay-Escoda C. Antibiotic prophylaxis to prevent local infection in Oral Surgery: use or abuse? Med Oral Patol Oral Cir Bucal. 2009 Jan 1;14(1):E28-33. PMID: 19114952.

Scharf DR, Tarnow DP. Success rates of osseointegration for implants placed under sterile versus clean conditions. J Periodontol. 1993 Oct;64(10):954-6. doi: 10.1902/jop.1993.64.10.954. PMID: 8277403.

Simko L. Breaking sterility: Dealing with procedural violations in healthcare. Nursing. 2012 Aug;42(8):22-6. doi: 10.1097/01.NURSE.0000415839.66736.4c. PMID: 22832623. https://www.mbit.org/cms/lib/PA03000116/Centricity/Domain/49/Articlwe%20breaking%20sterility.pdf

Truant K. Oral & Maxillofacial Surgery – A Handbook for Certified Dental Assistants. 2018. https://pressbooks.pub/oralsurgery4cdas/

Veitz-Keenan A, Ferraiolo DM, Keenan JR. Impact of asepsis technique on implant success. A review. Eur J Oral Implantol. 2018;11 Suppl 1:S113-S121. PMID: 30109303.

Association of Surgical Technologists, AST. Guidelines for Best Practices for Establishing the Sterile Field in the Operating Room. 2019. https://www.ast.org/uploadedFiles/Main_Site/Content/About_Us/Guidelines%20Establishing%20the%20Sterile%20Field.pdf

Alberta Health. Surgical Aseptic Technique and Sterile Field. 2013. https://www.albertahealthservices.ca/assets/wf/eph/wf-eh-surgical-aseptic-technique-sterile-field.pdf