Téměř pro nikoho není návštěva zubaře příjemným okamžikem, ale pokud potřebujete stomatologickou péči, musíte návštěvu zubaře s nechutí podstoupit. Strach ze zubaře je poměrně častý, aniž bychom zacházeli do extrému. V mnoha případech strach pramení z traumatických zážitků se zubařem v dětství, například z nasazování rovnátek; v jiných případech je zubař vnímán jako hrozivá postava, protože zasahuje do velmi intimní části těla.
Existují určité strategie, které může odborník v zubní ordinaci použít, když se setká s nervózním a rozrušeným pacientem, aby ho uklidnil a zahnal strach, který je ve většině případů neopodstatněný. 

1. Především je nutné, aby vztah mezi lékařem a pacientem byl dobrý, aby se nastolil vztah založený na dialogu a důvěře. Pacient často nemá důvěru v zubní ordinace a objednal se až v krajní chvíli, kdy už situaci nezvládal. Odborník v zubní ordinaci musí umět naslouchat pacientovi, jeho obavám, pochybnostem, několika otázkám: otevřenou a upřímnou odpovědí a ujištěním pacienta dosáhnete plné spolupráce i během zákroku. 

2. Někdy se stává, že pacient musí kvůli náročnosti objednání na vyšetření nějakou dobu čekat v čekárně; proto se snažte vytvořit příjemné a uvolněné prostředí s pohodlnými křesly, časopisy, rostlinami a přirozeným osvětlením, abyste uklidnili úzkostného pacienta a nepřipomínali mu sterilní nemocniční prostředí. Neměly by zde být slyšet zvuky vrtačky ani zápach dezinfekčních prostředků: klidná a útulná atmosféra každého pacienta uklidní. 

3. Velmi často je důvodem odmítnutí pacienta strach z bolesti, který není neopodstatněný, protože některé zákroky mohou skutečně bolet. Rozhodně není nutné pacientovi lhát a říkat mu, že nebude cítit žádnou bolest, pokud to není pravda: místo toho si s ním předem pohovořte mimo dosah zlověstného křesla, a vyjmenujte různé dostupné možnosti analgezie a vyzvěte pacienta, aby nahlásil jakoukoli bolest, kterou během sezení ucítí, aby mohla být okamžitě odstraněna. 

4. Většina pacientů vůbec nemá ponětí o stomatologii a postupy používané zubaři: to může být zdrojem vnitřního neklidu a obav. Zubař musí s pacientem mluvit tak, aby pochopil, co bude dělat, a nepoužívat příliš mnoho odborných výrazů, které by ho mohly zmást. Během sezení klidně vysvětlete, co právě děláte, pomocí jakých pomůcek a jak dlouho bude zákrok trvat. 

5. U zvláště úzkostných pacientů zvažte použití bezbolestné anestezie pomocí velmi tenkých jehel nebo injekce přímo do kořene zubu. Sedace oxidem dusným je ideální ke zklidnění a uvolnění pacienta, který může mít na uších sluchátka s uklidňující hudbou, jež přehluší nepříjemný hluk vrtaček. 

Tato drobná opatření mohou rozhodně zlepšit výsledek ošetření, zvýšit důvěru pacienta ve svého lékaře, a tím i jeho ochotu spolupracovat. 

Pokud jde o děti, musí být přístup ještě přívětivější. Malí pacienti prožívají návštěvu u zubaře ještě intenzivněji a často se obávají toho, co neznají. Aby se cítili v pohodě, je důležité už v čekárně vytvořit uklidňující a milé prostředí.

Jednou z nejúčinnějších strategií je nabídnout chvilku, kdy si budou moci hrát nebo něco tvořit: např. možnost kreslení nebo nabídka omalovánek. Mělo by se jednat o snadné, jim známé a relaxační činnosti, které promění čekání v pozitivní příležitost a zbaví je chvíle nudy. To také přispívá k budování uklidňující první vzpomínky na zubaře, podporuje uvolněný přístup, který přispívá ke spolupráci.

Z tohoto důvodu společnost Euronda vytvořila omalovánky „Euronda Kids: vybarvi si svou cestu!“ navržené tak, aby doprovázely ty nejmenší během jejich zkušeností v ordinaci. Jsou plné černobílých ilustrací, takže jsou ideální pro vytištění. Stačí je dát k dispozici v čekárně: každý stůl je zastávkou na skvělé pestrobarevné cestě!