Dezinfekce ve stomatologii ve službách udržitelnosti: rovnováha mezi klinickou účinností, bezpečností a dopadem na životní prostředí

Když se mluví o udržitelné stomatologii, pozornost se často zaměřuje na pojmy, jako je energie, plasty nebo jednorázové použití. Existuje však jedna oblast, které se v odborných materiálech stále věnuje málo pozornosti, přestože je klíčová pro běžné klinické postupy, a tím je: dezinfekce. K ochraně pacientů, obsluhy a zdravotnických prostředků jsou zapotřebí přísné dezinfekční protokoly; pokud však nejsou navrženy promyšleně, mohou být neúčinné: a to vyšší spotřebou čisticích a dezinfekčních prostředků, což se projevuje zvýšeným množstvím plastového odpadu, a také rizikem poškození povrchů a nástrojů v důsledku použití příliš agresivních přípravků. Ve skutečnosti není problémem biologická bezpečnost sama o sobě, ale způsob, jakým je uplatňována, když vede ke vzniku odpadů, jimž lze předcházet. 

Udržitelnost už není ve zdravotnictví vedlejším tématem. WHO (Světová zdravotnická organizace) připomíná, že na zdravotnický systém připadá více než 5 % celosvětových emisí a že největší podíl pochází z dodavatelského řetězce, tj. z produktů, materiálů, dopravy a nákupních procesů. Ve stomatologii se tento údaj stává velmi konkrétním: analýza zveřejněná v časopise British Dental Journal odhadla, že zubní ordinace s plným provozem má uhlíkovou stopu přibližně 35 tun CO2 ročně, přičemž podíl odpadu a nákupů se zvyšuje.  

Praktický důsledek je jednoduchý: pokud chce ordinace snižovat svůj dopad na životní prostředí, aniž by ohrozila kvalitu klinické péče, musí zakročit v oblasti opakujících se činností. A dezinfekce je jednou z těchto činností. Ne proto, že je to jediná položka uhlíkové stopy, ale proto, že se jedná o každodenní činnost, která se týká celé organizace a kterou mohou přímo ovlivnit ti, kdo řídí protokoly, nákupy a sterilizaci.

Ve správném protokolu čištění vždy předchází dezinfekci a úroveň zásahu by měla být přiměřená skutečnému riziku. Jinými slovy: ne vše vyžaduje totéž množství přípravku nebo stejnou frekvenci aplikace.  

Problémem „tradičních“ protokolů tedy není použití dezinfekčního prostředku samo o sobě, ale tendence k jeho nadměrnému používání: nadměrné postřikování, nadměrné dávkování, používání agresivních přípravků a předčasná výměna povrchů nebo nástrojů poškozených nekompatibilními přípravky.  

Z hlediska ochrany zdraví na pracovišti je toto téma dobře známé i v Evropě: agentury EU-OSHA (Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci) a ECHA (Evropská agentura pro chemické látky) poukazují na to, že čisticí prostředky, které jsou často klasifikovány jako dráždivé nebo senzibilizující, mohou obsluhu vystavit rizikům při vdechování a styku s kůží. To může mít dopady na dýchací cesty a pokožku. Proto pro každodenní použití zdůrazňují význam volby účinných, ale nikoli zbytečně agresivních přípravků. 

K tomu se přidává téma obalů. Nové evropské nařízení o obalech a obalových odpadech zdůrazňuje, že v EU se 40 % plastů a 50 % papíru používá na obaly a že tyto materiály představují přibližně 36 % tuhého komunálního odpadu. V důsledku toho je nezbytné zaujmout přístup zaměřený na snižování množství obalů, upřednostňování recyklovatelných materiálů a zvyšování využívání recyklovaných materiálů.

Když hovoříme o udržitelné dezinfekci ve stomatologii, neznamená to používat méně dezinfekčních prostředků. Spíše to znamená dosažení stejné ověřené účinnosti při menším dopadu na životní prostředí a vyšší efektivnosti při každodenním řízení ordinace. K tomu je vždy nutné vypracovat udržitelný protokol pro danou ordinaci. Konkrétně to znamená: 

• vybírat testované a účinné přípravky podle konkrétního účelu použití;
• používat dezinfekční prostředek ve správné koncentraci a se správným dávkováním, jak je uvedeno na štítku výrobce;
• vybírat produkty, které jsou kompatibilní s dezinfikovanými povrchy a nástroji;
• zajistit bezpečné prostředí pro obsluhu;
• upřednostňovat produkty s ekologickým obalem a logistikou.   

Právě zde se udržitelnost ve stomatologii promítá do každodenních provozních rozhodnutí.

Společnost Euronda vyvinula řadu Sanifizer právě s cílem plnit tyto zásady. Veškeré produkty z této řady jsou totiž v souladu s nařízením o zdravotnických prostředcích (MDR) a certifikovány na základě testů účinnosti a bezpečnosti prováděných v podmínkách znečištění podle norem CEN/TC 216 (Evropský technický výbor, který stanovuje normy pro hodnocení účinnosti dezinfekčních prostředků) v laboratořích certifikovaných podle normy ISO 17025.

Receptury, které jsou více než z 90 % biologicky rozložitelné a neobsahují EDTA, chlor, fenoly, aldehydy, nanočástice a látky CMR, se dodávají v obalech obsahujících 30–50 % recyklovaného plastu, což je v souladu s environmentálním závazkem společnosti, která má certifikaci ISO 14001. 

Pozornost věnovaná životnímu prostředí se odráží také v široké kompatibilitě produktů s nerezovou ocelí, hliníkem, PVC, PTFE, polystyrenem, polykarbonáty a širokou škálou dalších materiálů. Receptury jsou totiž navrženy tak, aby zabránily mikroprasklinám a ztrátě odolnosti plastů. Ochrana nástrojů tak znamená snížení počtu předčasných výměn, omezení nákupů a vzniku odpadů. 

Pozornost věnovaná životnímu prostředí se však projevuje i ve vztahu mezi složením a účinností použití: roztoky, jako je Sanifizer Surfaces, dezinfekční prostředek se 48% obsahem alkoholu a pěnovou tryskou pro snížení těkavosti a omezení plýtvání, Sanifizer Wipes, ubrousky z biologicky rozložitelné a kompostovatelné netkané textilie, nebo koncentrované produkty Sanifizer Instruments a Sanifizer Automatic, které jsou navržené tak, aby působily v nízkých koncentracích, ukazují, jak lze optimalizovat spotřebu a účinnost. 

Udržitelnost v oblasti dezinfekce se neodvíjí od tvrzení, ale od kvality protokolu. Proces je skutečně udržitelný, pokud dosahuje požadované úrovně bezpečnosti při co nejmenším plýtvání přípravkem i materiály. Ve stomatologii to znamená pracovat se třemi velmi konkrétními faktory: koncentrace, formát přípravku a kompatibilita s povrchy. 

Prvním faktorem je koncentrace. V klinické praxi stále převládá tendence považovat nadměrné dávkování za formu dodatečné ochrany. Ve skutečnosti by koncentrace nikdy neměla být volena jako „nadměrná“, nýbrž na základě požadovaného spektra účinku, doby kontaktu, zamýšleného použití a pokynů výrobce. Pokud se dávkování zvyšuje bez skutečné technické potřeby, výsledkem není vyšší bezpečnost, nýbrž vyšší spotřeba, více zbytků, vyšší náklady a vyšší expozice obsluhy. 

Druhý aspekt se týká životního cyklu přípravku. Dezinfekční prostředek má dopad nejen v okamžiku, kdy se použije, ale po celou dobu svého životního cyklu: přepravy, skladování, přípravy, aplikace a likvidace. Z tohoto důvodu se udržitelnost přípravku měří také podle jeho schopnosti snižovat manipulovaná množství, zjednodušovat skladování a omezovat plýtvání v každodenních fázích používání. Dobře navržený koncentrát například umožňuje získat velké množství roztoku k použití a zároveň snížit objem a četnost doplňování. U přípravků připravených k použití naopak nejde ani tak o objem, jako spíše o přesnost dávkování: pokud aplikační systém rozptýlí přípravek nebo uvolní více množství, než je nutné, dopad se zvýší, aniž by to přineslo jakoukoli provozní výhodu. 

Existuje také třetí, často podceňovaná otázka, která se týká životnosti povrchů a nástrojů. Příliš agresivní přípravky nebo přípravky, které nejsou dostatečně kompatibilní s plasty a kovy, mohou způsobit zmatnění, korozi nebo vznik mikrotrhlin v plastech (praskání) a na površích, což zkracuje životnost táců, nádob, rukojetí, pracovních desek a součástí. Z hlediska životního prostředí to znamená více výměn, nákupů a odpadů. Z tohoto důvodu není kompatibilita s materiály pouze technickým jevem: je skutečným nástrojem pro dosažení udržitelnosti.  

Stručně řečeno, dezinfekce s nízkým dopadem na životní prostředí nezávisí na jediném faktoru, nýbrž na schopnosti kombinovat mikrobiologickou účinnost, přesnost použití, kontrolu spotřeby a ochranu životnosti zařízení.

Dalším důležitým aspektem je bezpečnost obsluhy. Z tohoto důvodu je důležité vědět, co je třeba zkontrolovat před výběrem přípravku: účel použití, pokyny, doba styku a kompatibilita s povrchy a zařízeními. Zásadní je také prokázaná účinnost: spíše než obecná tvrzení, jako je „komplexní účinek“ nebo „absolutní ochrana“, jsou důležité odkazy na uznávané normy, jako je norma ČSN EN 16615, která prokazuje, zda dezinfekční ubrousek skutečně účinně působí na povrchy, nebo norma ČSN EN 14476 pro ověření virucidního účinku. 

Při každodenní dezinfekci je vhodné upřednostňovat účinná, ale vyvážená složení a systémy použití, které omezují zbytečnou disperzi a tvorbu aerosolů a zároveň zabraňují nadměrné koncentraci. I v tomto případě se udržitelnost pojí s vyšší kvalitou práce: méně plýtvání, méně zbytečné expozice, větší kontrola nad procesem.

Ve stomatologii by bylo nerealistické hovořit o „nulovém odpadu“ v absolutním smyslu: určitý podíl regulovaného zdravotnického odpadu bude existovat vždy. Skutečný cíl je jiný: eliminovat zbytečný odpad, kterému lze předcházet. Znamená to volit produkty, které působí ve správné koncentraci, používat obaly, které snižují náročnost logistiky, a chránit nástroje a povrchy, aby se prodloužila jejich životnost.  

Právě v tomto kontextu lze řadu Euronda Sanifizer prezentovat důvěryhodným způsobem: nikoli jako obecný příslib „zeleného“ přípravku, ale jako příklad udržitelné dezinfekce ve stomatologii, která je založena na ověřené účinnosti, nízkých pracovních koncentracích, kompatibilitě materiálů, důrazu na bezpečnost obsluhy, deklarované biologické rozložitelnosti a racionálnějším balení. V současné době nerozhoduje to, kdo používá více chemikálií, nýbrž to, kdo používá správné chemikálie, správným způsobem a s co nejmenším dopadem. 

Výhoda není pouze ekonomická. Správný koncentrát snižuje množství litrů, které je třeba přepravovat a skladovat, zjednodušuje správu skladu a v kombinaci se systémy pro správné dávkování nebo vyměnitelnými kazetami snižuje riziko chyb při dávkování. To se také promítá do vyšší bezpečnosti pro obsluhu díky méně časté manipulaci s přípravkem a sníženému vystavení koncentrovaným chemikáliím. V případě Euronda Sanifizer 1 litr přípravku Instruments vytvoří 200 litrů roztoku a 1 litr přípravku Automatic umožní spustit 20 cyklů pomocí Eurosafe Smart. 

Celá řada Euronda Sanifizer používá recyklovatelné obaly a nádoby vyrobené ze 30 až 50 % z recyklovaného plastu. Kromě toho koncentrované formáty snižují počet obalů potřebných k získání stejného množství roztoku připraveného k použití. U výrobků připravených k použití je naopak účinnost zajištěna systémy, které omezují plýtvání a rozptyl, jako je pěnový dávkovač u výrobku Surfaces nebo balení ubrousků, které pokaždé vydá vždy jen jeden ubrousek.

Ne. Biologická rozložitelnost je důležitým kritériem, ale sama o sobě nestačí. Je také nutná ověřená mikrobiologická účinnost, správné dávkování, snášenlivost s materiály, bezpečnost pro obsluhu a odpovídající likvidace. Například ubrousky Sanifizer Wipes mají biologicky odbouratelný a kompostovatelný podklad, ale po použití musí být přesto zlikvidovány jako nebezpečný odpad. 

Protože udržitelnost se netýká pouze lahve, která skončí v odpadu, ale také všeho, co může přípravek nepřímo spotřebovat. Pokud přípravek způsobuje zmatnění, korozi či mikropraskliny u plastů a na kovech, bude nutné nástroje a povrchy vyměnit dříve. Kompatibilní dezinfekční prostředek tedy ve střednědobém horizontu pomáhá snižovat náklady, nákupy a množství odpadů. 

1. World Health Organization. Strengthening climate-resilient and environmentally friendly health systems and services. https://www.who.int/europe/activities/strengthening-climate-resilient-and-environmentally-friendly-health-systems-and-services 
2. World Health Organization. Building climate-resilient health systems. https://www.who.int/teams/environment-climate-change-and-health/climate-change-and-health/country-support/building-climate-resilient-health-systems 
3. World Health Organization. Decarbonizing the healthcare supply chain: Strategic actions for health systems. https://www.who.int/publications/b/81844 
4. Duane, B., Ramasubbu, D., Harford, S., Steinbach, I., Croasdale, K., Stancliffe, R., Vadher, S., & Ballantyne, G. (2024). What is the environmental footprint of a dental practice? A life cycle analysis. Part 1. British Dental Journal. https://www.nature.com/articles/s41415-023-6710-z 
5. European Agency for Safety and Health at Work. Cleaners and dangerous substances. https://osha.europa.eu/sites/default/files/41_cleaners_dangerous_substances.pdf 
6. European Chemicals Agency. What does the label contain. https://echa.europa.eu/what-does-the-label-contain 
7. European Chemicals Agency. Skin sensitising chemicals. https://echa.europa.eu/hot-topics/skin-sensitising-chemicals 
8. European Parliament. (2023, November 22). Imballaggi e rifiuti di imballaggio: Emendamenti del Parlamento europeo, approvati il 22 novembre 2023, alla proposta di regolamento del Parlamento europeo e del Consiglio sugli imballaggi e i rifiuti di imballaggio. https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2023-0425_IT.pdf 
9. Euronda Pro System. Sanifizer | Disinfection of medical devices. https://prosystem.euronda.com/sanifizer/ 
10. Ministero della Salute. Il regolamento (UE) n. 528 del 2012. https://www.salute.gov.it/new/it/tema/biocidi-e-presidi-medico-chirurgici/il-regolamento-ue-n-528-del-2012/ 
11. European Commission. REACH regulation. https://environment.ec.europa.eu/topics/chemicals/reach-regulation_en 
12. European Chemicals Agency. CLP. https://echa.europa.eu/clp 
13. EUR-Lex. Imballaggi e rifiuti di imballaggio (dal 2026). https://eur-lex.europa.eu/IT/legal-content/summary/packaging-and-packaging-waste-from-2026.html 
14. European Parliament and Council of the European Union. (2004, March 31). Regulation (EC) No 648/2004 on detergents. https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2004/648/oj/eng 
15. European Parliament and Council of the European Union. (2026, February 11). Regulation (EU) 2026/405 on detergents and surfactants, and repealing Regulation (EC) No 648/2004. https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2026/405/oj/eng 
16. European Commission. Guidance – Medical devices and in vitro diagnostic medical devices. https://health.ec.europa.eu/medical-devices-new-regulations/guidance_en 
17. DS/EN 14476:2025. Chemical disinfectants and antiseptics – Quantitative suspension test for the evaluation of virucidal activity in the medical area – Test method and requirements (Phase 2/Step 1). ANSI Webstore.  https://webstore.ansi.org/standards/ds/DSEN144762025 
18. BS EN 16615:2015. Chemical disinfectants and antiseptics – Quantitative test method for the evaluation of bactericidal and yeasticidal activity on non-porous surfaces with mechanical action employing wipes in the medical area (4-field test) – Test method and requirements (Phase 2/Step 2). BSI Knowledge. https://knowledge.bsigroup.com/products/chemical-disinfectants-and-antiseptics-quantitative-test-method-for-the-evaluation-of-bactericidal-and-yeasticidal-activity-on-non-porous-surfaces-with-mechanical-action-employing-wipes-in-the-medical-area-4-field-test-test-method-and 
19. Directive (EU) 2024/825 of the European Parliament and of the Council. Empowering consumers for the green transition through better protection against unfair practices and better information. EUR-Lex. https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2024/825/oj/eng